Potřetí

P to chtěl vzdát, několikrát, měl pocit, že mu to za ty nervy nestojí, tentokrát se tým několikrát proměnil, ne, že by na to nebyl zvyklý z minula, ale letos už to bylo chvílemi nad jeho síly. Vršilo se to, problémy přicházely ze všech stran a P nebyl daleko od toho hodit celou tu letošní akci za hlavu. Zažil to už dvakrát, vypustit další ročník by mu nedělalo větší problémy, tentokrát to ale mělo být jiné, částečně platil někdo jiný, a to bylo zavazující, navíc bylo rozjeté jednání o půjčení aut. P má tvrdou hlavu, to mu hodněkrát vyčítali, tentokrát se to hodilo, když se “zabejčí”, necouvne.  Celý příspěvek

Počtvrté

Pět ráno, budík zvoní jako o život. Neděle. Pátá ranní. To není pro P ničím vyjímečným, v neděli si ale rád přispí, dneska to nepůjde. Včerejšek byl náročný, tři sta kilometrů na Moravu a zpátky, svatba den před maratonem. Místo tradičního relaxu s knížkou nebo v kině celodenní výlet. Naštěstí se to dá v hlavě přestavět, i tohle je přece určitý způsob relaxace. P se celou dobu držel, první svatba, kdy se nedotknul alkoholu, celý týden si nedal ani pivo, přece to teď nepokazí. Tahle metoda, nechat játra před maratonem odpočinout, se mu už osvědčila, pivo bude až v neděli večer.  Celý příspěvek

New York 2018

Takže, přátelé, původně jsem se chtěl rozepsat o tom, jak je i po roce New York nejúžasnějším městem na světě a pro fotografa nevyčerpatelnou studnicí, nakonec jsem to ale zamítnul. Jednak mě k tomu nutí má přirozená lenost, a potom fakt, že denně vstřebáváme takové množství informací, že byste další várku zážitků NYC nemuseli unést, znáte to, hrnec často přeteče kvůli pověstné “poslední kapce”. Takže vás ušetřím vtipných příhod z letadla s převrácenou miskou kari, ztraceným airpodem, díky kterému jsem málem rozšrouboval půlku Boeingu 777, konverzace s příjemnou slečnou v Apple storu, která si vzpomněla na naši Ester Ledeckou, protože její kámoška kvůli ní neuspěla na olympiádě. Ušetřím vás taky povídání s majitelem obchůdku s vinyly v Greenwich Village, který se divil, že si pro desky, které se lisují u nás, jezdím do Ameriky, ve Státech je totiž jedna jediná lisovna na celé USA a zaplaťpámbů za naše Loděnice. Už vůbec vám nebudu psát o božském pastrami v legendárním lahůdkářství Katz`s nebo o skvělých burgerech v Shake Shack a Five Guys. Takže si prostě prohlédněte fotky a ušetřete místo v hlavě na důležitější informace. Zároveň byl New York testem mé nové zrcadlovky Canon EOS 80D, tuhle informaci si někam poznamenejte, až budete shánět přístoj v ideálním poměru cena – výkon.

Holandsko

Každý příspěvek na blog se musí řádně vysedět. V mém případě taky vyběhat, vyjezdit na kole, stihnout položit podlahu, vymalovat, postavit skříně, odnést macbook do servisu a vzápětí koupit nový, z čehož plyne poučení: “nevoz počítač v postranní tašce kola”. A když tohle všechno člověk udělá, tak je potřeba ještě vymyslet, jak začít. Tohle byl začátek, pro pořádek.  Celý příspěvek

Čtyřicet

Františkovi bylo ten den čtyřicet. Nepočítal dny ani hodiny, tohle ale věděl. Stál u vstupu do metra a bavil se tím, že na chodce vylézající z díry občas plivnul. Nemohli ho vidět, byl opřený o zábradlí ze strany, kde si jej nikdo nevšimnul. Byl chladný únorový den, pravděpodobně pátek, jak vytušil podle prořídlého davu, v pátek je vždycky míň lidí, všichni zabalení do zimních bund a kabátů, na hlavách čepice nebo kapuce, takže jeho plivance nikdo ani necítil. O to víc ho to bavilo. Celý příspěvek

Povánoční (za)myšlení

Tohle období mezi Vánocemi a Silvestrem je každoročně úplně mrtvé. Nedá se přirovnat ani k pověstné okurkové sezoně, ten týden jako by se nacházel v nějakém meziprostoru, na odpočívadle v polovině cesty na vrchol mrakodrapu, 50 pater už jste vyšlapali a 50 ještě zbývá, dost rozporuplné pocity. Bude to asi tím dlouhým předvánočním čekáním, které začíná už v říjnu a člověk se chtě nechtě připravuje na ty tři dny, které utečou rychleji, než si Pyšná princezna stačí všimnout, že zahradník je král. Vlastně je to všechno tak nelogické a iracionální, až z toho není cesty ven. Celý příspěvek

Tak tedy Dánsko….

Dánsko, inu rozhodli jsme se pro Dánsko, bylo k tomu několik důvodů, jednak jsme nechtěli na jih, protože na jih jezdí všichni, na jihu je horko, v létě obzvlášť, jih je prostě na jihu, což se o severu tak úplně říct nedá. To jsme ještě nevěděli, že globální oteplování zanese jih i tam, kde bychom měli v červenci chodit v mikinách a slovo plavky ani nevyslovit, natož litovat, že je nemáme. Celý příspěvek

Drbání se pravou rukou za levým uchem (nebo obráceně)

Během mé nepřítomnosti se nic zvláštního nestalo. Skvělé, to jsem ale nemusel psát, ale když vám blog chvíli stojí, tak dostanete chuť napsat cokoli. Jako když pár dní neběháte, tak máte chuť běžet kamkoli a kdykoli. Nebo když třeba dlouho…… . Fajn, tak tedy, během mé nepřítomnosti se nic zvláštního nestalo. Celý příspěvek