Maraton Praha 2015

V životě muže je několik přelomových okamžiků, které se do něj zapíší způsobem, jakým domorodý lovec vytesával obrazce svých obětí do jeskynních stěn. Nezávisle na pořadí jsou to tyto: první cigareta, první opilost, ztráta panictví, zjištění, že je gay, zjištění, že není gay, řidíčák, první auto a ……a ztráta maratonské nevinnosti. Celý příspěvek

Drbání se pravou rukou za levým uchem (nebo obráceně)

Během mé nepřítomnosti se nic zvláštního nestalo. Skvělé, to jsem ale nemusel psát, ale když vám blog chvíli stojí, tak dostanete chuť napsat cokoli. Jako když pár dní neběháte, tak máte chuť běžet kamkoli a kdykoli. Nebo když třeba dlouho…… . Fajn, tak tedy, během mé nepřítomnosti se nic zvláštního nestalo. Celý příspěvek

MHD photos

Nebojte, dneska nebude nedělní dávka poezie, ale mám pro vás špionážní rubriku z pražské MHD. Zařadil jsem ji jako podrubriku k fotkám z iPhonu  a postupně do ní snad budu přidávat další kousky, jak se mi budou exoti míhat před nosem. Přímý odkaz je zde:  MHD photos

S kůží na trh

Tak jsem se rozhodnul jít s kůží na trh, je to takový coming out :-). Probíral jsem se krabicemi na dně šuplíků a objevil několik historických artefaktů, u kterých by bylo dobré, kdyby skončily v propadlišti dějin, ale ještě před tím je trochu provětrám. Kupodivu nejsem opilý (mám v sobě jenom druhé kafe a několik kousků lineckého a sněhových pusinek), podobné nápady totiž dostávám se vzrůstajícím promile v krvi a potom toho lituji (to budu pravděpodobně i teď). Prostě, začnu sem přepisovat některé (to je důležité zmínit) ze svých letitých písňových textů, u kterých není nezbytné zpívat (toho vás ušetřím). V rubrice nechám funkční formulář pro komentáře, kdybyste mě chtěli rovnou poslat do prdele.

Tak tedy, podle času budu přidávat texty do nové rubriky Texty.

Top 10 books challenge (knihy, které mě nejvíce ovlivnily)

Facebookové výzvy mě obvykle nechávají chladným a čekám, až se „plebs“ vyřádí a doufám, že mě nechá stranou všech „pivních“, „kyblíkových“ a podobných výzev. Tahle mě zaujala a donutila k přemýšlení, protože sestavit seznam (ne žebříček) deseti knih, které mě v životě nejvíce ovlivnily, není vůbec jednoduché. Čtu prakticky od doby, kdy jsem pochopil, že několik písmen dohromady dá slovo, takže je dost těžké vybrat pouhých deset. Člověk má samozřejmě tendenci vybírat ty, které četl v poslední době, taky jsem tím začal a v zápětí smazal. Zjistil jsem, že mě až tak neovlivnily a začal pátrat v paměti, protože nejvíce ovlivnitelný je člověk v dětství a v pubertě, tam se to všechno formuje a tam se nejlépe do člověka zaseje semínko pochybnosti. Z Broučků, Honzíkových cest a Letadýlek Káně jsem přešel k Verneovkáma a Mayovkám, od nich k Foglarovkám a v teenage věku jsem hltal Remarquea, Hamingwaye, Hrabala atd., potom přišel Deml, Umberto Eco, potom éra Kerouaca a Bukowskeho a pak už to bylo páté přes deváté. Žádnou knížku jsem nečetl dvakrát a řídil se tím, že knih je moc a času málo, takže číst některou dvakrát je zbytečný luxus. Do toho nepočítám učebnice, tam mi ale často ani trojí přečtení nepomohlo. Takže ta desítka:

Jules Verne – 20 tisíc mil pod mořem

Jaroslav Foglar – Záhada hlavolamu

Bohumil Hrabal – Příliš hlučná samota

Jakub Deml – Zapomenuté světlo

Jack Kerouac – Na cestě

Charles Bukowski – Všechny řitě světa i ta má

Nick Hornby – Všechny moje lásky

Gabriel José García Márquez  – 100 roků samoty

Haruki Murakami – Kafka na pobřeží

Christopher McDougall – Zrozeni k běhu